KULTURA      SPORT      VEŘEJNÁ SPRÁVA      VOLNÝ ČAS     

Aktualizace
21.06.2017
23:20:42

Právě nás čte: 128 čtenářů

 


Hlavní stránka
Zdravotnictví
Kultura
Školství
Veřejná správa, politika
Církve
Podnikání
INZERCE
Doprava
Internet a počítače
Fotografujeme
Sport


Turistika

Zábava
Příroda
Historie
Volný čas
Stíny
Domácnost


Informace z tišnovska
Mapa tišnovska
Tišnov město
www kamera Tišnov nádraží
www kamera Tišnov náměstí
Meteostanice Tišnov

Veřejná správa
Obce tišnovska - www, mail
Kraj Jihomoravský
Kraj Vysočina
Důležité regionální telefony

Turistické zajímavosti
Moravský kras
Hrad Pernštejn
Hrad Veveří
Zámek Rájec
Zámek Lysice
Zámek Rosice
Žďárské vrchy
Českomoravská vysočina
Brněnská přehrada
Klášter Porta Coeli
Rozhled na Tišnov
Cestovní kancelář BANANATRAVEL
Stavy a průtoky jihomoravských řek

Informace z ČR
TV dnes
počasí
jízdní řády
telefonní seznam
práce
peníze
na mapě
doprava v kraji
v českém internetu

Sport
SK HC Tišnov
Atletický klub Tišnov
SK basketball Tišnov
Volejbalový klub Tišnov
AFK Tišnov
Sokolská župa pernštejnská
Šachový klub Sokol Tišnov

Kultura na tišnovsku
Program kina Svratka
Muzeum Předklášteří
Galerie Ad Astra Kuřim
Kulturní přehled na www.tisnov.cz
Společenské centrum Kuřim
knižní nakladatelství Sursum
Divadlo PRKNO Veverská Bitýška
Kruh přátel hudby Tišnov
Jamborova galerie Tišnov
Galerie Z ruky Křížovice
Libušina galerie Malhostovice

Pro děti a mládež
škola
Dům dětí a mládeže Tišnov
Gymnázium Tišnov
Mateřské centrum Studánka


 

 

Dlouhá historie tišnovské fary - Dramatické události v historii Tišnova i kláštera    

29.11.2012   vox   Církve   Hodnocení článku: 2,5   Počet zhlédnutí ( 7951 )


Tišnovsko od r. 1131bylo v archidiakonátu brněnském a mělo vlastní děkanát tišnovský ještě roku 1566 se sídlem v Tišnově. Na to patřily jednotlivé fary buď pod děkanáty v Brně, ve Velkém Meziříčí, v Boskovicích, Lomnici a Jedovnicích, pod zrušené děkanáty v Blansku, Doubravníku a Kunštátě.
 

Roku 1786 z části děkanátu brněnského, lomnického a jedovnického byl utvořen nový děkanát se sídlem v Kuřimi. K děkanství kuřimskému patří fary: Bítýška Veverská, Čebín, Deblín, Drásov, Kuřim, Lažánky, Lipůvka, Újezd, Předklášteří, Svatoslava (Svatoslav), Německé Knínice (Moravské Knínice), Tišnov a Vranov. Roku 1910 bylo v děkanství tomto 25.298 katolíků a 15 akatolíků, 68 židů, 2 jinověrci, celkem 25.383 osob. Do politického, soudního a berního okresu tišnovského patří fary z děkantsví kuřimského: Veverská Bítýška, Čebín, Deblín, Drásov, Lažánky, Tišnov- město, Předklášteří.
V současné době je Tišnov sídlem římsko-katolického děkanství. K 1. 7. 1999 bylo v brněnské diecézi (po více než 100 letech) pro nedostatek duchovních změněno územní uspořádání, počet děkanství se zmenšil při současném rozšíření jejich působnosti. Nyní do tišnovského děkanství patří 18 farností: Čebín, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drásov, Kuřim, Lažánky, Lipůvka, Lomnice, Nedvědice, Olší, Předklášteří, Svatoslav, Tišnov, Újezd u Černé Hory, Unín, Veverská Bítýška a Žďárec. Z toho 9 farností bylo k datu zřízení nového děkanství neobsazeno a bylo zpravováno farářem sousedním. V čele děkanství stojí duchovní správce farnosti Tišnov.
Ve 13. století byl Tišnov a krajina okolní majetkem markrabat moravských. Když Konstancie, královna česká r. 1234 zakládala klášter panenský „ Brána nebes“, daroval markrabě Přemysl potřebné k tomu místo u „ Tišnovic“. Od toho času, Tišnovice spojeny byly s klášterem „ Brána nebes“, který na jejich pozemcích postaven byl, vždy klášterem tisnovským, neb v Tišnově se nazýval a kolem něhož teprve v pozdějších dobách nová osada obec Předklášteří vznikla. Proto, ač katastrem klášter patří do Předklášteří, přece dějiny jeho vypsány jsou při Tišnově.
Roku 1235 byla v Tišnově již fara, neb biskup daroval klášteru „Brána nebeská“ při vysvěcení kostela klášterního patronátní právo u kostela sv. Václava v Tišnově. Farní kostel se připomíná už v r. 1239. Jeho věž stávala dříve samostatně (kostela se dotýkala jen jedním rohem). Byla dodatečně přistavěna k západnímu průčelí starší kostelní lodi až při přestavbě kostela probíhající od konce třicátých do poloviny padesátých let 19. století. Kolem kostela se nacházel původní hřbitov, jeho rozloha je patrná podle stávajícího parku. Do dnešních dob se uchovala západní část hřbitovní zdi. Od roku 1836 se pohřbívá Na Hrádku, který byl ve čtyřicátých letech 20. století rozšířen o novější část za jižní hřbitovní zdí.
Roku 1240 byl již Tišnov městečkem. Ve válkách markraběte Přemysla Otakara II. s králem uherským Belou r. 1252 s klášterem i Tišnov trpěl. Kumáni, Tataři a Maďaři vypálili dvory, zpustošili pole a sady, vydrancovali obydlí, lid byl zabíjen nebo do otroctví vlečen.
Roku 1425 do vývoje zasáhly války husitské. Klášter i městečko ohněm bylo zničeno, řeholnice zahnány. Málokteré město na Moravě bylo tak stíháno zkázou a neštěstím jako Tišnov.
Velká pohroma stihla klášter i město r. 1642, kdy klášter přepadli Švédové. Městečko bylo zpustošeno a vypáleno. Požárem 27. února 1668 shořela fara, kostel, radnice s celým archívem. Vyhořelo 67 domů, chrám Páně s věží, zvony, hodinami, 3 oltáři, kancionálem, škola, 2 obecní dvory, panský dům, dvůr Humpolecký.
Roku 1707 byl další požár. Oheň zničil střechu kostela sv. Václava, faru, školu, radnici, dům obecní a 53 domů sousedních. Požáry řádily ještě roku 1805, 1821 a 1822. Při posledním požáru shořela celá kostelní střecha. Fara od domku Ondřeje Vavřince tak rychle za prudkého větru se chytla a hořela, že z ní nebylo lze ničeho vynésti a farář s kaplanem sotva život do polí zachránili. Shořelo jim vše, šaty, nábytek, knihy, archív farní celý s mnohými cennými starobylými knihami a starými matrikami. Škoda farářova odhadnuta později komisí na 5.000 zlatých. Mimo to shořely ještě některé domy, špitál a 3 stodoly. Chytala se již škola – ta byla však zachráněna.
Ve farní kronice, která se dochovala a je na tišnovské faře, je první zápis datován 1. 11. 1822. Kronikář se zmiňuje o požáru, který vypukl 29. 6. 1822 a byl tak velký, že zničil všechny knihy. Kronikář postupně zapisoval jen ty informace, které si pamatoval. Vrací se k datu 29. 2. 1668, kdy vypukl také požár, následuje již stručný výpis událostí.
Pozn. red: informace o historických událostech jsme čerpali z knih „Vlastivěda moravská“ – Brno 1923, autor Václav Oharek a „Tišnovsko Vlastivěda kraje od Pernštejna k Veveří“ – autoři Karel Fic, Josef Zacpal (1999), které poskytlo muzeum v Předklášteří.

Mail Poslat článek
Opinion Přidat názor
Print Tisk článku
Rate Ohodnotit článek
1 2 3 4
Počet hlasů: 4132 , aktualní průměr: 2,5

Počet názorů: 0 Přidat názor
Reakce čtenářů

Související články

 


Gold Banana


AKTUALITY

Inzerce VOX č.13
Požární cvičení v nemocnici Tišnov
Rekonstrukce dětského hřiště v obci Kaly-Zahrada
Konec VOXu
Týdeník TTV - 15.6.2017
Oslavte narozeniny v kuřimském Wellness
Tišnov v divizi - Kanonáda Tišnova uzavřela krajský přebor
Přijďte na zámek do Rájce
Udělejte si výlet na zámek v Lysicích
Skvělá Ha-kapela znovu na Pernštejně

  

Nejčtenější za posledních 14 dní

Pěstujeme méně známé ovoce CIDO (193)
WWW stránky a mailové adresy obcí regionu (181)
* * * Důležité telefony v regionu * * * (181)
Požární cvičení v nemocnici Tišnov (169)
Hotel Květnice – perla Tišnova? - Pohne s někým výhled z oken radnice na zoufalý stav hotelu? (164)
Týdeník TTV - 15.6.2017 (161)
ˆ kontakty na vydavatele VOXU (161)
Konec VOXu (148)
Inzerce VOX č.13 (142)



Prohledat:

Rozšířené vyhledávání

ARCHIV NOVINOVÝCH VYDÁNÍ VOXU


E-mail
Heslo
Co zasílat ?
 
Počet odběratelů: 12
Úprava odběrů